Před více než sto lety postavil před západomoravskou archeologii Václav Čapek (světoznámý paleornitolog z Oslavan) nesnadný cíl: "Pošinouti hranici Znojmo, Borovice, Miroslav, vrch Leskoun, Krumlov, Brno a řeku Svitavu ponenáhlu až ku pomezí českému má býti z předních úkolů naší archeologie." Dnes máme tisíce nových poznatků o pravěkém osídlení Znojemska, Třebíčska a Jihlavska. Zdálo by se, že úkol byl splněn, zůstává ono pověstné ale. Území okresu Žďár nad Sázavou zůstává do dnešních dní popelkou v prehistorických nálezech a tak se nelze divit přežívajícím názorům o archeologické sterilitě tohoto území. Vzhledem k značné rozloze okresu se zaměříme na nálezy z Bystřicka. Jan Tenora ve svém Bystřickém okrese píše o počátcích osídlení a jeho postupu v našem regionu podél vodních toků od jihu k severu. Pravěké nálezy neuvádí, pouze v obci Polom se má nacházet u Ambrožovy březiny staré pohřebiště. Známý moravský archeolog Josef Skutil si v Horáckých besedách z dubna 1932 klade otázku, zda bylo Bystřicko v pravěku osídleno. Po rozsáhlé revizi tehdy známých nálezů byl přesvědčen, že pravěký člověk náš region nenavštívil. V roce 1941 vychází ve Velkém Meziříčí publikace Archologické nálezy na nejzápadnější Moravě. Na základě nových nálezů a přehodnocení starších přichází Josef Skutil k novému názoru. Pravěké populace se našemu území nevyhýbaly a stav poznání je přímo úměrný stavu badatelské prospekce v terénu. V soupisu pravěkých nálezů uvádí následující artefakty z Bystřicka:
Bratrušín - Bez udání okolností je známa z Bratrušína kamenná sekerka 7,6 [cm] dl., která sem byla asi přenesena jako hromový kámen (srv. Horácké Besedy VI. 1932).
Branišov - V lesní trati "Zvolák" při cestě k Divišovu byla nalezena r. 1937 krásně zachovalá olivově sivě zeleně patinovaná bronzová sekera, 17,4 [cm] dl., 3,4 [cm] v týlu a 1,9 [cm] v nejužším místě široká, 4,7 [cm] v ostří široká a 2,9 [cm] sil., typu danubsko-sudetského. Ojedinělý nález je bezpečně zdejšího původu.
Bystřice n. P. - V kabinetě měšť. školy v Bystřici je uložen krásný paleolitický bíle patinovaný velký kombinovaný artefakt, původně bylo s určitostí tvrzeno, že pochází od Bystřice, avšak je původu jihomoravského.
Kozlov - K Hradisku - vrchu 574 m - srv. I. L. Červinka, Pravěká hradiska na Moravě (1896), 33, J. Tenora VM II. Bystřice 119, Horácké Besedy VI. 1932. Hradisko přirozeně pravěkého původu není.
Polom - Podle zprávy VM II. 182 "nachází se u Ambrožovy březiny staré pohřebiště". Je to skalnatý kopec (712 m) na okresních hranicích po levé straně cesty do Sulkovce asi půl hod. na sever od Polomi; podle zpráv učitele Dostála a Kaliny (působili zde od r. 1870) nenašlo prý se zde však nikdy nic podobného.
Rožná - Hradisko u Rožné (529 m), dobře známé mineralogům a petrografiím (lit. cit. Sekanina Jos., Mineralogická exkurse do Nedvědic a Rožné v západní Moravě, Sborník přír. klubu v Brně XI. 1928), je pro prehistorika bezvýznamné. Je při cestě z Rožné do Zlatkova nad bažinatým potůčkem na pravé straně. Na jihovýchodní straně přechází v planinu "Křížník", nad niž hradisko pouze nepatrně vyniká. Na jižní sraně je hradisko téměř přes polovinu rozkopáno, proti severní straně nebylo valu zapotřebí pro prudkost sráně. Zachovalý val je dosti široký, jest mnohdy přerušen novými cestami a odtoky od šachet, je nasypán z drobného štěrku a drobného kamení. Pozůstatků po osídlení není žádných, hradisko rozhodně není pravěkého původu.
Štěpánov - Silně obitá krátká pazourková neolitická čepel (nalezl správce školy A. Polák)
Vítochov - Všechny zprávy, vztahující se na domnělé starobylosti Vítochova, hledající jeho počátek v dobách cyrillometodějských (Fr. Přikryl, Sv. Cyril a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezku [1905], [1907], týž, Denkmale der heiligen Konstantin und Methode [1920], 136, srv. co k Vítochovu správně poznamenává Jan Tenora VM II. Bystřický okres [1907] jsou zbožné pověry nemající se slovanským pravěkem ničeho společného. také ještě (dříve srv. Jan Ev. Nečas, Pernštýn a poříčí Svratky, Jan Votava, Vítochov - Vír a okolí) Msgre Jan Štěpánek (Kostel ve Vítochově, Brno 1938) se zastává nesprávně názoru, že kostel vítochovský světil sv. Metoděj, při maďarském útoku r. 907 že ušel zkáze a že v X. stol. byl kostelík postaven v nynější podobě. Také zpráva, že na zdejším vrchu Špimberk prý bývalo pohanské pohřebiště (J. Votava), je přirozeně ovšem zcela mylná.
Podle Skutila pravěkého původu nejsou, jak bylo uváděno, na bystřicku hradiska nad Bobrůvkou u Blažkova, Střítež, Strážnice, Strážek a jiná. K bajkám řadí Skutil i zprávy o pobytu Cyrila a Metoděje, mimo jiné lokality, v Bystřici nad Pernštejnem a Vítochově. V roce 1946 si Josef Skutil klade na základě nových nálezů opět otázku, zda bylo Bystřicko v pravěku osídleno. Ve Strážku byla již dříve nalezena omletá sekerka z břidličnatého materiálu (dnes neznámého uložení), jejíž domácí provenience byla potvrzena. V Bystřici nalezl Skutil v lokalitě Pod horou dva malé pravěké střípky světle oranžové barvy (kultura s moravskou malovanou keramikou). Geolog A. Polák ho informoval o nálezu stop pravěkého ohniště s pazourky
v Bělákově cihelně v Bořinově.
Dokladů pravěkého osídlení postupně přibývá nejenom revizí starších nálezů, ale i novými objevy. Při stavbě železnice v Rožné (1904) bylo nalezeno ohniště s pravěkýámi artefakty, jež byly uloženy v kabinetě místní školy. Dle sdělení pana Františka Hanuse z Vítochova byla v místní škole uložena kolekce pazourků, které v okolí nasbíral František Mačenka, brněnský fotograf a novinář.
V roce 1985 byla otevřena v Bystřici nad Pernštejnem nová expozice Vývoj osídlení povodí horní Svratky. Po revizi sbírek v celé muzejní síti Okresního muzea Žďár nad Sázavou byla obohacena o další pravěké artefakty: parohovou palici z Doubravníku a dva kostěné hroty z polní trati Vrchy u Věchnova, které našel pan Antonín Novotný a jež jsou snad paleolitického stáří.
Při hluboké orbě na podzim roku 1955 nalezl Františel Klement z Velkých Janovic kamennou sekerku s otvorem v týlu.
Z Pernštejnských Janovic pochází další kamenná sekerka z nazelenalého hadce. Nález byl učiněn při sběru brambor. Kamenná sekera s nedokončeným provrtem pochází z Dvořiště. Je bez nálezových okolností.
Uvedené kamenné broušené sekery lze rámcově zařadit k neolitickým kulturám (kultura lineární, moravská malovaná).
Soubor pravěké industrie z bystřice se rozrosl o několik kusů štípané industrie sběry v první polovině 90. let 20. století. Nejzajímavější
a pravděpodobně nejstarší je vysoké kýlové škrabadlo nalezné v polní trati nedaleko Valchy. Nástroj patří velké mladopaleolitické kultuře - aurignacienu. Z polní trati Rácová jsou dvě škrabadla a medově zbarvená čepelka. Pravděpodobně ze stejné trati Pod horou, v které nawl Josef Skutil dva neolitické střepy, naleuzl Pavel Filip neolický úštěp. V intravilánu obce ležící lokalita Rovinky vydala prozatím dvě škrabadla.
Nálezový fond pravěkých artefaktů z Bystřicka je sice v porovnání s jinými oblastmi západní Moravy mimořádně chudý, ale vzhledem k jejho růstu lze konstatovat, že stávající stav je odrazem dlohodobého nezájmu o pravěkou minulost regionu. Dlouhodbý, cíleně zaměřený výzkumný program prospekce nám v řádu desetiletí snad dá odpověď na otázku, zda jsou objevené prehistorické artefakty náhodnými nálezy, nebo se jedná o doklad trvalejšího osídlení Bystřicka v pravěku.
