Fond textil, dřevo
Fond zahrnuje širokou škálu sbírkových předmětů, které se rozlišují podle jejich hlavního výrobního materiálu. Jednoduše řečeno se tedy rozlišují na předměty dřevěné a látkové. Jedná se bezesporu o největší fond našeho muzea.
Dřevěné předměty zastupují například skříně, truhlice, cechovní pokladnice, pivní sudy, postele, křesla, lyže, soukenické nářadí, soukenický stav, slaměné ošatky a mnoho dalšího.
Látkové předměty zastupují lidové sukně, kabáty, šátky, jupky, textilie s bílou výšivkou (noční košile, polštáře, přehozy, zástěry), dámské čepce, kroje, kuchařky a mnoho dalšího.
Výběr předmětů do tohoto sbírkového fondu je podroben přísným kritériím. Hlavní důraz je kladen na původ předmětů – je dbáno na to, aby byly buď vyrobeny, nebo používány v Bystřici nad Pernštejnem a v jejím okolí.
Fond sbírkové knihovny
Ve sbírkové knihovně Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem nalezneme okolo 10 tisíc svazků odborné literatury. Jistěže nejcennějšími předměty odborné sbírkové knihovny jsou staré tisky, slovníky, bible, liturgické knihy, encyklopedie, odborné knihy, kramářské tisky či beletrie.
Tento fond je přístupný badatelům ve formě krátkodobých výpůjček. Staré tisky jsou přístupné pouze k nahlédnutí v našem muzeu.
Fond železo, slitiny kovů, cín, ozdobné a užitkové předměty
V rámci tohoto fondu jsou sbírány a uchovávány předměty ze železa, litiny a slitiny různých kovů. Jedná se velice pestrý fond a časově velmi různorodý. Jedná se zemědělské a řemeslnické nářadí, váhy, závaží, mlýnky, svícny, oplatečnice, hmoždíře a mnoho dalšího. I u tohoto fondu se dbá na místní příslušnost předmětů, proto v něm jsou zařazeny například litinová kamna zdobená různými reliéfy ze Štěpánovské slévárny. Nalezneme zde i cínové cechovní korbele, talíře, půllitry, nádobí. Dále pak zahrnuje stolní, skříňové a závěsné hodiny, skleněné skládanky, lampy a rybářské náčiní.
Větší část tohoto fondu je vystavena v rámci jednotlivých expozic našeho muzea.
Fond keramiky a skla
Fond zahrnuje převážně předměty z keramiky z naší sběrné oblasti Bystřicka. Jedná se převážně o keramické hrnce na povidla, nádoby na uchování tekutin, kachlová kamna, jídelní soupravy a mnoho dalšího.
Sbírky jsou uchovávány v depozitáři a vystavovány pouze při výstavách. Jen zlomek je umístěn v expozicích.
Fond numismatika a filatelie
Ve fondu nalezneme mince a bankovky především české a rakousko-uherské provenience. A konečně také plakety, medaile a odznaky. Dalším významným prvkem tohoto fondu je filatelistická sbírka pana Adolfa Dvořáčka, který zmapoval vývoj bystřické pošty, včetně předznámkového období. Vzhledem k obsahové rozmanitosti fondu se s jeho jednotlivými částmi návštěvníci setkávají v rámci tematických výstav.
Fond výtvarné umění
Font tvoří umělecké předměty, jako jsou obrazy, grafika a plastiky. U tohoto fondu je velmi kladen důraz na regionální umělce, kterými jsou Alois Lukášek, Eduard Valdhans, František Emler, Václav Jícha, rodina Rossí, Petra Kršáková-Cisárová a mnoho dalších. Hlavním zástupcem grafiky je pak pan Leoš Boček, který muzeu daroval skoro celou svoji tvorbu. Z plastik jsou pak ve sbírkách také předměty od sochařky Miroslavy Špačkové, Vincence Makovského či Julia Pelikána.
Fond archeologie
Muzeum má ve své správě tři zříceniny hradů – Zubštejn, Aueršperk a Pysošolec. Mezi největší zajímavosti patří patrně nejstarší dochovaná vidlička na našem území z hradu Aueršperk, či visací svorníkový pružinový zámek z hradu Aueršperk. Bezesporu unikátním předmětem tohoto fondu je i kbelcová přilbice, která byla nalezena na zřícenině hradu Dalečín, který také spadá do naší sběrné oblasti. Fond čítá několik tisíc položek, převážně uložených v depozitáři muzea. Některé předměty jsou vystaveny v rámci našich expozic muzea.
Fond skleněných desek, negativů, fotografií a pohlednic
Naše muzeum vlastní několik desítek tisíc fotografií, skleněných desek, negativů a pohlednic. Velice cennými jsou skleněné desky z konce 20. století od místních fotografů – Jeřábek, Onz, Kříž. Dalším velikým a dalo by se říci i dvorním fotografem Bystřice byl pan Petr Dvořáček, jehož fotografie dominují tomuto fondu. Zachytil poválečné dění ve městě prakticky až do současnosti.
Fond se v omezené míře ukazuje veřejnosti ve formě odborných publikací vydávaných Městským muzeem Bystřice nad Pernštejnem.
Fond přírodopisný
Fond se skládá z následujících podsložek – nerosty a minerály, herbář a entomologické sbírky.
Minerály a horniny - Unikátní mineralogická kolekce RNDr. Ludvíka Ducháčka obsahuje nerosty nejen z oblasti kolem Bystřice.
Herbář - Herbář v Městském muzeu Bystřice nad Pernštejnem byl založen v roce 2002. Byl zřízen a je veden jako herbář regionální květeny. Rostliny jsou uloženy na herbářových papírech o rozměru 428 x 306 mm. Podle příslušnosti rodové nebo čeledí jsou pak vkládány do sloh. Slohy se svazují do pevných desek a jsou uloženy v igelitových pytlích s desinfekcí proti škůdcům Každá vylisovaná rostlina je opatřená etiketou (schedou) s názvem rostliny, místem jejího naleziště, datem sběru a jménem sběratele; často jsou zde však ještě další údaje. Herbář bystřického muzea je již evidován v přehledu herbářů České republiky (Index herbariorum Reipublicae bohemicae). V současné době je počet uložených dokladů přes 1500. Herbář je třetím největším institucionálním herbářem cévnatých rostlin na Vysočině (po herbářích v Třebíči a Jihlavě, kde jsou však samostatná botanická oddělení, což v našem muzeu není). V herbáři jsou uloženy také některé vzácné druhy rostlin, jejichž výskyt byl publikován v odborné botanické literatuře. Rovněž zde najdeme i doklady rostlin, které již v oblasti vymizely (většinou zničením jejich stanoviště). Kromě této největší části herbáře, zpracované pro vědecké účely, jsou v muzeu uloženy také dva menší soubory určené pro výstavky či pro srovnávací studium. Je to soubor trav z širší oblasti Pernštejnsko-bystřicka; zde sice chybějí konkrétní údaje o nalezišti, jsou zde však kromě názvu latinského a českého i jména německá a anglická. Druhým souborem je teplomilná květena Jižní Moravy. Další součástí herbáře jsou doklady mechorostů; těch je asi 50. Převážnou část dokladovaných rostlin sbíral Jaroslav Čáp, několik dokladů sbírala také jeho manželka Jiřina Čápová.
Herbář je v muzeu badatelské veřejnosti přístupný pouze po předchozí domluvě.
Entomologická sbírka - V depozitáři muzea je uloženo 27 entomologických krabic (tzv. muzejky) se sbírkami brouků a motýlů (ojediněle zástupci jiných hmyzích skupin, např. ploštice, křísy aj.). Jedná se o sběry Jaroslava Čápa a Oldřicha Macháčka. Odhadovaný počet exemplářů je cca 2000. Každý exemplář je opatřen štítkem s údaji o datu sběru a nalezišti. Většina sběrů pochází z oblasti Bystřicka, jsou zde i doklady z jiných území Moravy (Brněnsko, Jeseníky apod.), ojediněle také z cizích zemí (např. Maďarsko, Itálie či Uzbekistán). Část sbírky je veřejně vystavena ve školním kabinetu, větší část je uložena v depozitáři.
