Roku 1789 narazila poprvé ruka horníka hledajícho v krušnohorském Jáchymově stříbro na smolně černý nerost. Déle než čtyři sta let byl pro člověka tento kámen jen "smolným kamenem" (Pechblende) - neboli smolincem či smolkou, znamenající pro horníky úbytek dobývaného stříbra.
Teprve v roce 1788 se stal černý kámen předmětem vědeckého zájmu chemika Martina Klaprotha, který získal ze smolince žlutý kysličník nového chemického prvku, nazvaného uranem - po planetě Uran, v té době objevené. Kovový uran se podařilo získat v roce 1841 francozskému chemikovi Melicharu Peligotovi.
V polovině 19. století se uranové rudy staly hledanou surovinou k výrobě barev pro potřeby sklářského a keramického průmyslu. V roce 1858 byla z tohoto důvodu v Jáchymově zahájena v nevelkém objemu těžba uranové rudy.
Náhodný objev "záření" uranové rudy francouzským fyzikem Henri Becquerelem přinesl novou vlnu zájmu o uranovou rudu. Roku 1898 Pierre Curie a Marie Curie - Sklodovska objevili v jáchymovské uranové rudě první radioaktivní prvek - radium a položili základy zkoumání radioaktivity. Od té doby se v Jáchymově až do roku 1939 těžila uranová ruda i pro výrobu rádia. Roční výroba činila 2,5 až 5,5 g rádia, což po mnoho let představovalo celou jednu třetinu světové produkce tohoto prvku.
Rozhodující význam pro moderní využití uranu a tím i pro rozvoj těžby uranových rud po II. světové válce měl objev štěpení atomového jádra uranu. Výzkumy největších světových fyziků v období těsně před II. světovou válkou, v jejím průběhu i po válce potvrdily, že uran je klíčem k vyvolání jaderné řetězové reakce, sloužící buď jako prostředek ničivé síly, nebo jako zdroj nesmírného množství energie, která může nahradit ubývající zdroje klasických paliv. Tím se pochopitelně staral uranová ruda nejvyhledávanější surovinou světa.
K několika již tehdy známým světovým ložiskům uranové rudy patřil i Jáchymov, a tím se vlastně v 2. polovině 1945 otvírá historie jednoho z nejmladších a nejvýznamnějších průmyslových odvětví v naší repoublice - těžby uranových rud. Dne 7. března 1946 vyhláškou tehdejšího ministerstva průmyslu vzniká na území republiky 13 hornických národních podniků, mezi nimi národní podnik Jáchymovské doly v Jáchymově, jako nový provozní celek zajišťující vyhledávání a těžbu uranových rud.
První období těžby uranových rud je u nás charakterizováno obnovou a ověřováním starých hornických prací v Jáchymovské oblasti. Teprve padesátá a šedesátá léta 20. století znamenají důležitou etapu v rozvoji surovinové základny Československého uranového průmyslu.
V tomto období jsou postupně objevena ložiska uranových rud v Horním Slavkově, Příbrami, Zadním Chodově a také na Českomoravské vysočině, zejména v oblasti Dolní Rožínky. Později byla nalezena významná ložiska v oblasti střážeckého bloku čëské křídy.
V roce 1956 bylo geologickým průzkumem objeveno ložisko Rožná a brzy následovalo ložisko Olší. Později byla objevena ložiska Slavkovice-Petrovice, Jasenice, Škrdlovice, Brzkov a další. Zahájení a rozvoj těžby uranové rudy znamenal pro část Českomoravské vysočiny velkou změnu. Vyrostly nejen těžební závody (Karel Havlíček Borovský - R I, Jasan - R II, ...), ale prudký stavební rozvoj a několikanásobný vzrůst obyvatel oproti původnímu stavu zazanamenaly i Dolní Rožínka, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Tišnov.
Těžba uranových rud ale nebyla v této části Vysočiny první hornickou činností. Jak potvrzují historické prameny a dokumentace, těžily se zde již od středověku až do 18. století zejména stříbrné, olověné, měděné a železné rudy. Těžil se tu rovněž dolomit, vápenec, mramov, tuha a další suroviny, avšak žádná těžba neměla pro tuto oblast takový význam, jako těžba a zpracování uranových rud.
Expozice Uran na Vysočině vznikla jako trvalá připomínka hornické činnosti ve zdejším regionu. Je trvale umístěna ve sklepních prostorách budovy muzea. Můžete zde zhlédnout ukázky důlních děl včetně výztuže, ukázky používaných mechanismů, nářadí a přístroje, ukázky ochranných pomůcek, důlní svítidla, záchranářskou techniku a další.
