„Za jméno spolku určen jednohlasně název „Věnava“. Jméno muže toho, jenž dle pověsti v kraji nebo okolí Pernštýnském za času velkomoravské říše co uhlíř žil, který náramnou tělesnou sílou obdařen byl; neboť, potkav se jednou se zubrem, popadl ho za rohy, provléknul mu nosem vrbový prut, přivedl jej pak ke dvoru královskému, kdežto před králem a dvořany zvířeti jedním rázem hlavu sťal. Král, nemálo tak velké síle a smělosti se obdiviv, daroval statečnému Věnavovi celou krajinu, kterou s výšiny, on něho posud obydlené obezřít mohl; takto stal se prý Věnava praotcem panů z Pernštýna.“
Tímto zápisem v kronice se popisuje vznik jména nejstaršího bystřického spolku Věnava. Spolek vznikl 28. 1. 1865.
Spolky v Bystřici nad Pernštejnem 1886
- Nejstarším spolkem ve městě byl Čtenářsko-pěvecký spolek „VĚNAVA“
Který byl založen 28. 1. 1865 a uveden v činnost, který původně byl nazván jen Čtenářský spolek podle bájného Věnavy, zakladatele rodu Pernštejnů. Tato společnost měla své sídlo v domě č. 62 na náměstí (majitel domu byl pan Antonín Janáček) v roce 1867 však měla svoji místnost rovněž na náměstí, ale v domě č. 9 u soukeníka pana Antonína Šmidka, v tomto spolku se sdružovali tak zvaní mladočeši. Znak spolku týž jako města, půl zubra a půl orlice v modrém poli a heslo „Nedejme se.“
Předsedou v uvedený čas byl Jan Svačina a místropředsedou byl Jan Dědek - V roce 7. 10. 1869 opustila řada nespokojenců Věnavu a v domě č. 167 (Josefa Koháčka) založili vlastní spolek, který pojmenovali „BESEDA“
Svoji spolkovou místnost jmenovaný Čtenářský spolek však měl později v domě č. 55 na náměstí u paní Bohuňovské. Byl to můžeme říci takový „truc spolek“ proti Věnavě, sdružovali se zde staročeši.
Předsedou v uvedený čas byl farář P. Jan Říha a místopředsedou Antonín Sebrousek, učitel. - Dne 8. 11. 1870 byl založen učitelský spolek, který nesl jméno „KOMENSKÝ“, který měl svoji spolkovou místnost v obecním hostinci v č. 298 v místnosti zvané „Kufr“, ale pro své kulturní produkce používal místnost spolkovou Věnavy. (Jan Pohanka před.)
- Dne 28. 8. 1875 byl v Bystřici Sbor dobrovolných hasičů, který nejenom se staral o ochranu majetku bystřických občanů, ale také se podílel na kulturní činnosti města. V roce 1877 byla zřízena vlastní hudební kapela, pro niž na akcie zakoupeny hudební nástroje, kapelníkem byl František Preisler. Svoji Spolkovou místnost měli od roku 1877 v domě č. 169 v bývalých masných krámech, kde byla zároveň i zbrojnice. V uvedený čas byl velitelem Josef Sýkora a podvelitel Roman Janeček. Jejich činnost byla v pořádání bálů. Každý rok se konaly v Bystřici tři hlučné plesy, a sice elitní (“Vratislav“), hasičský a veteránský.
- 11. 3. 1887 založena Cyrilská jednota pro zvelebení zpěvu a hudby chrámové chodilo zpívat 15 slečen a paní a také tolik pánů a na Boží hod již zpívali mši v kostele. Po svátcích dávali besedu a zpívali dvojhlasné sbory i světské.
Mimo tyto spolky, které se největší měrou podíleli na kulturním životě, byly zde ještě i jiné spolky, jejíž zájmová činnost byla na jiném poli působnosti. - Veteránský spolek, který, jak jsem se již zmínil pořádal ples jednou do roka, při různých slavnostech se zúčastňoval průvodů, na oslavu střílel, ovšem svoji hudbu neměl, doprovázel spolek učitel Josef Bříza.
- Stolová společnost „PÁNI Z PRSTENA“ založená soudním radou Bohumírem Šásecím, své sezení mívala v hospodě Hronů, jejich činnost byla dobročinná podporovala nemajetné žáky, trvala až do roku 1902 a brněnské matici odvedla 1400 K.
- V roce 1882 byl založen Okrašlovací spolek.
- Zapsané společenstvo záložné pokladnice s ručením obmezeným, předseda v uvedený čas Jan Dědek, místopředseda Ant. Šmidek.
- Hospodářsko-průmyslový spolek, předseda v ten čas Jan Svačina místopředseda Jan Koloišek.
- Společenstvo živnostníků řemeslných, předseda Roman Janeček, místopředseda Karel Onz s názvem „VRATISLAV“, kteří se podíleli na kulturní činnosti ochotnickým divadlem, ale až v pozdějších dobách.
- Spolek katolických tovaryšů, jejichž spolková místnost byla v domě 167 a přináleželo jim celé hořejší patro, hrávali divadla a pořádali bály i to v pozdějších dobách.
Všem těmto spolkům je věnována naše expozice.